Ing. Vítězslav Holub | 26. září 2019

Archív

Informace pro sdružené subjekty

VV ČUS se na svém jednání dne 10.9.2019 zabýval mimo jiné situací SK/TJ, které z různých důvodů neprovedly vypořádání dotace se státním rozpočtem v programu „Můj klub“ za rok 2018 a v návaznosti na to i problematikou čestných prohlášení, která jsou v různých podobách součástí žádostí o dotaci, ať již od MŠMT či místních samospráv. 

 Vzhledem k tomu, že se výše uvedené dotýká značného počtu sdružených subjektů ČUS, byla pro jejich potřeby zpracována tato informace. Jejím účelem je především upozornit na to, aby do budoucna byla ze strany sdružených subjektů věnována zvýšená pozornost záležitostem, které mnohé z nich považují za pouhou formalitu.

 A)    Problematika programu Můj klub roku 2018:

 Příjemci dotace ze státního rozpočtu (od MŠMT) jsou mimo jiné povinni:

a)      vyúčtovat poskytnutou dotaci a současně

b)      provést finanční vypořádání s MŠMT dle §14 odst. 9 rozpočtových pravidel a v souladu s prováděcí vyhláškou MF ČR č. 367/2015Sb., vyhláška o finančním vypořádání (dále jen Vyhláška)

 Nejedná se o totéž a je třeba provést oba úkony. Pro finanční vypořádání je Vyhláškou stanovena lhůta do 15.2. následujícího kalendářního roku a je ho třeba provést na stanoveném tiskopise.

Důsledky neprovedení finančního vypořádání v programu Můj klub za rok 2018:

a)      ze strany SK/TJ byla porušena dotační podmínka stanovená přímo zákonem (a zdůrazněná rozhodnutím MŠMT);

b)      porušení této dotační podmínky je v současné době některými finančními úřady vykládáno jako porušení rozpočtové kázně a sankcionováno (povinnost vrátit dotaci a uhradit penále);

c)      MŠMT ve výzvě pro dotaci na rok 2019 stanovilo jako jednu z podmínek poskytnutí dotace (v roce 2019) skutečnost, že bylo v předchozím roce (tj. 2018) provedeno vypořádání s MŠMT; s ohledem na tuto podmínku je vysoká pravděpodobnost, že SK/TJ, které finanční vypořádání za rok 2018 neprovedly vůbec nebo ho neprovedly do 15.2.2019 nebo ho neprovedly  na předepsaném tiskopise, budou pro rok 2019 z dotací vyřazeny;

d)     pokud bude pro rok 2020 součástí žádosti o dotaci čestné prohlášení ve formulaci, která byla v roce 2018 (prohlášení žadatele, že neporušil rozpočtovou kázeň), pak budou mít SK/TJ problém i v roce 2020 (viz dále).

Proti rozhodnutí finančního úřadu o porušení rozpočtové kázně (důsledek pod písm. b) se lze bránit podáním odvolání k Odvolacímu finančnímu ředitelství. Protože podle rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu není každé porušení dotační podmínky automaticky porušením rozpočtové kázně, lze doporučit, aby se SK/TJ pokusily podáním odvolání bránit.

Jiná situace je bohužel u důsledku uvedeného pod bod písm. c). MŠMT totiž ve své kompetenci učinilo z řádného vypořádání podmínku jako kteroukoli jinou, kterou musí oprávněný žadatel prostě splnit. Ani MŠMT ji tedy nemůže zpětně zrušit.

 

B)    Problematika čestných prohlášení:

Součástí žádosti o dotaci od MŠMT, ale i od dalších poskytovatelů (kraje, obce), bývá čestné prohlášení žadatele, jehož obsah se podstatně liší jak u jednotlivých poskytovatelů, tak v jednotlivých letech.

Podpis čestného prohlášení, které neodpovídá skutečnosti, může být nejen kvalifikováno jako dotační podvod ze strany žadatele o dotaci, ale může založit i osobní trestní odpovědnost statutárního orgánu, který takové prohlášení podepíše. Proto je nezbytné každé čestné prohlášení před jeho podpisem pečlivě přečíst a nepovažovat ho za pouhou formalitu.

Častý obsah čestných prohlášení a na co si dát pozor:

• bezúhonnost žadatele;
• bezdlužnost žadatele;
• neporušení rozpočtové kázně žadatelem;
• žadatel nemá závazky po splatnosti vůči poskytovateli dotace.

 

• Bezúhonnost žadatele:

příklad textu v prohlášení:

„žadatel ke dni podání žádosti splňuje předpoklad bezúhonnosti, tedy nebyl v minulosti pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin hospodářský, pro trestný čin proti majetku nebo trestný čin související s činností v oblasti sportu“

Tento text nepředstavuje problém, neboť vychází z definice bezúhonnosti užívané v zákonech a váže nemožnost podat žádost o dotaci o důvodnou skutečnost, že žadatel se v minulosti dopustil trestného činu a byl za něj soudem s konečnou platností odsouzen.

 

• Bezdlužnost žadatele:

příklad textu v prohlášení:

„žadatel ke dni podání žádosti nemá závazky po lhůtě splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně a orgánům sociálního zabezpečení“

Samotný text rovněž vychází z definice používané zákony a představuje opodstatněný požadavek ze strany poskytovatele dotace, ale je třeba si uvědomit, co takové prohlášení přesně znamená. K podpisu prohlášení totiž nepostačuje pouze domněnka žadatele, že státu nic nedluží, a to hlavně proto, že se nemusí jednat jen o závazky a dluhy vůči státu v souvislosti s dotacemi.  Může se jednat o jakýkoli dluh, např. z nezaplacené daně, z nezaplaceného nájemného za kancelář ve státní budově atd. O některých dluzích nemusí navíc žadatel ani vědět (např. omylem nezaplatil daň z nemovitosti, kdy finanční úřad není povinen ho na to upozornit).

Před podpisem čestného prohlášení s tímto textem je tedy třeba dotázat se příslušných institucí, zda žadatel ke dni podání žádosti o dotaci nic nedluží (s dostatečným předstihem, neboť na vyřízení mají státní orgány lhůtu 30 dní). Vydání potvrzení je sice zpoplatněno, ale nejedná se o vysoké částky (např. 100,‑Kč za vyjádření finančního úřadu) a rozhodně zde není na místě „šetřit“.

Instituce, které je zejména třeba požádat o potvrzení: 

• příslušný finanční úřad (zaplacení většiny daní atd.);
• příslušnou správu sociálního zabezpečení (úhrada pojistného, případně penále na sociální zabezpečení zaměstnanců a funkcionářů žadatele);
• příslušné zdravotní pojišťovny (úhrada pojistného, případně penále na zdravotní pojištění zaměstnanců a funkcionářů žadatele);
• příslušný celní úřad (zaplacení spotřebních daní, daně z pevných paliv apod.).

 

Poznámka: Je třeba se dotázat jen těch institucí, u nichž konkrétnímu žadateli může vzniknout dluh. Pokud např. nemá žadatel zaměstnance ani placené funkcionáře, není nutné, aby se dotazoval u správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven. Minimálně by se však každý žadatel měl dotázat svého finančního úřadu.

 

• Neporušení rozpočtové kázně žadatelem:

příklad textu v prohlášení

„žadatel prohlašuje, že se nedopustil porušení rozpočtové kázně u dotace mu poskytnuté v roce 2016 a finanční úřad nerozhodl o tom, že došlo k porušení rozpočtové kázně“

Tato formulace je nejproblematičtější ze všech, neboť za porušení rozpočtové kázně je zde považováno již první rozhodnutí finančního úřadu, a to i v případě, kdy žadatel o dotaci se závěrem finančního úřadu nesouhlasí a proti takovému rozhodnutí se odvolá k vyšší instanci.

 

Poznámka:

Případný závěr kontroly MŠMT o tom, že byly porušeny podmínky dotace, ještě není rozhodnutím o porušení rozpočtové kázně, to musí vydat až příslušný finanční úřad. V případě místních dotací rozhodují o porušení rozpočtové kázně přímo poskytovatelé, tj. zejména obce a kraje.

Pokud se žadatel o dotaci dostane do takové situace, že po něm bude vyžadován podpis čestného prohlášení s tímto (nebo obdobným) textem a současně již bude mít doručeno rozhodnutí, že porušil rozpočtovou kázeň, proti kterému se odvolal, musí čestné prohlášení podepsat tzv. „s výhradou“. Musí tedy do čestného prohlášení doplnit, že rozpočtovou kázeň neporušil s výjimkou konkrétního případu, který přesně popíše (tedy čím údajně došlo k porušení rozpočtové kázně podle finančního úřadu, argumentaci, proč s tímto nesouhlasí, uvedení, že bylo podáno odvolání atd.). Takové doplnění čestného prohlášení by však měl koncipovat odborník, neboť se bude lišit případ od případu.

POZOR: Skutečnost, že žadatel, na základě rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně vrátil dotaci a uhradil penále, neznamená, že již může takové prohlášení podepsat. Uhrazením sankcí totiž nedojede ke zrušení rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně.  

 

• Žadatel nemá závazky po splatnosti vůči poskytovateli dotace:

příklad textu v prohlášení

„žadatel nemá závazky po splatnosti vůči Moravskoslezskému kraji a jeho příspěvkovým organizacím“

Zde opět nepostačuje domněnka samotného žadatele, že poskytovateli dotace nic nedluží, a dokonce nepostačuje ani skutečnost, že v účetnictví žadatele není žádný takový závazek evidován. Dle této formulace se totiž může jednat i o údajný závazek, tj. takový, o kterém buď žadatel vůbec neví, nebo sice ví, ale rozporuje ho.

Před podpisem čestného prohlášení s tímto textem je třeba dotázat se oficiálně přímo poskytovatele, zda mu žadatel ke dni podání žádosti o dotaci nic nedluží.