Ing. Vítězslav Holub | 29. dubna 2019

Archív

Poradna: Evidence údajů o skutečných majitelích

Na koho se vztahuje povinnost evidovat skutečného majitele? Jak tuto povinnost splnit a v jakých termínech? Jaké jsou sankce? Firmy a další právnické osoby by od ledna 2018 neměly mít možnost zatajovat opravdové vlastníky. Tuzemský způsob zavedení této změny, kterému chybí veřejná kontrola i sankce za poskytování chybných údajů, však dává firmám velký prostor se vyhýbat přiznání skutečných majitelů.

Evidence údajů o skutečných majitelích je neveřejný rejstřík, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje s tím, že jsou v něm evidováni skuteční majitelé právnických osob zapsaných do jednoho z veřejných rejstříků (§118b a násl. zákona č. 304/2013Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřeneckých fondů). Takovým veřejným rejstříkem je mimo jiné i spolkový rejstřík.

Zavedení této evidence je odůvodňováno bojem proti praní špinavých peněz a financování terorismu a kdo je považován za skutečného majitele tak definuje zákon č. 253/2008Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (§4 cit. zák.).

V případě spolku je skutečným majitelem fyzická osoba:

1. která disponuje více než 25% hlasovacích práv spolku,

2. která má být příjemcem alespoň 25% z rozdělovaných prostředků, nebo

3. která je členem statutárního orgánu, není- -li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodu 1 nebo 2.

Skutečným majitelem tak nikdy nemůže být právnická osoba, tedy např. jiný spolek, byť by mu svědčila výše uvedená hlasovací většina.

Většina sportovních spolků nemá skutečného majitele v tom smyslu, že by existovala osoba nebo osoby, které mají ve spolku fakticky nebo právně možnost vykonávat rozhodující vliv (viz bod 1. a 2.). Sportovní spolky, sdružené v ČUS, jsou totiž zpravidla založeny na principu demokratického rozhodování většiny členů. Členové spolku pak navíc nemají ani žádnou majetkovou účast na spolku. Přesto má i sportovní spolek, a to minimálně s ohledem na bod 3., povinnost evidovat své skutečné majitele. Totéž platí i pro pobočný spolek (návrh na zápis ovšem podává spolek hlavní).

Z uvedeného vyplývá, že nejčastěji se bude u sportovního spolku jednat o situaci, kdy do evidence skutečných majitelů bude spolek zapisovat svůj statutární orgán. Pokud má spolek dle svých stanov individuální statutární orgán (např. předsedu) zapíše se do evidence jen předseda. Jestliže má spolek statutární orgán kolektivní (např. výbor) zapíšou se do evidence všichni členové takového orgánu.

Zápisy do evidence provádí příslušný rejstříkový soud. Pro návrh na zápis je třeba využít tzv. inteligentní formulář (https://issm.justice. cz/podani-navrhu/formular). Vyplněný formulář (lze pouze elektronicky) je třeba zaslat (nebo jinak doručit) místně příslušnému rejstříkovému soudu (shodný se spolkovým rejstříkem). Pozor: je vyžadován úředně ověřený podpis.

Samotné vyplnění formuláře by ve většině požadovaných údajů nemělo činit větší problémy. Určitá nejasnost může vyvstat u údajů specifikujících, na čem je pozice skutečného majitele založena. Zatím sice nejsou větší praktické zkušenosti, ale lze doporučit následující postup:

1. zvolit nabízenou možnost „Postavení skutečného majitele je založeno jinak“

2. dále zvolit možnost „Slovní vyjádření postavení“

3. vypsat text: „Postavení skutečného majitele je založeno právní fikcí tak, že jím je člen / členové statutárního orgánu, neboť skutečného majitele nelze určit jinak“.

Vzhledem k tomu, že údaje o statutárním orgánu jsou zjistitelné z veřejného spolkového rejstříku, lze předpokládat, že k tomuto typu zápisu (skutečný majitel = člen statutárního orgánu) není třeba dokládat žádné přílohy.

U spolků není návrh na zápis údajů do evidence skutečných majitelů zpoplatněn.

Lhůta pro zápis skutečného majitele je u již existujících spolků stanovena do 1.1.2021. Nově vzniklé spolky mají povinnost zapsat svého skutečného majitele bez zbytečného odkladu po svém zápisu do spolkového rejstříku.

S případným nesplněním evidenční povinnosti v uvedené lhůtě nejsou v současné době spojeny žádné přímé sankce. Ale určité negativní důsledky nesplnění této povinnosti mít může. Jako příklad lze uvést, že banka je ze zákona povinna v rámci uskutečňování některých svých obchodů provést tzv. kontrolu klienta, která mimo jiné zahrnuje i zjištění skutečného majitele. Pokud takovou kontrolu z nějakého důvodu nemůže provést (např. tedy proto, že nebude proveden příslušný zápis v evidenci) je povinna odmítnout uskutečnění obchodu. Obchodem pak může být i zřízení bankovního účtu.

Pro úplnost je třeba doplnit, že rejstříkový soud v případě úspěšně provedeného zápisu spolek nikterak nevyrozumí. V rámci formuláře pro zápis je však umožněno vyplnit e-mailovou adresu, na kterou je zaslána automaticky generovaná zpráva o provedeném zápisu. Na druhou stranu, pokud soud z nějakého důvodu zápis neprovede, navrhovatele o tom vyrozumí a uvede i důvody, proč nebyl zápis proveden. Lze doporučit využít možnosti vyplnit e-mailovou adresu, neboť evidence skutečných majitelů není veřejná a nelze tedy do ní nahlížet jako např. do spolkového rejstříku a spolek si tedy nemůže tímto způsobem ověřit, zda k zápisu skutečně došlo.

Autor: Legislativně právní odbor ČUS