Ing. Vítězslav Holub | 3. července 2020

Archív

Pozor na čestná prohlášení u žádostí o dotace

V současné době je vyhlašováno mnoho dotačních programů, ve kterých žadatelé vyplňují a podepisují různa čestná prohlášení, kterým dokládají určité skutečnosti. Tento článek má za cíl upozornit na možná úskalí, která bezmyšlenkovitý podpis některého z čestných prohlášení může přinést.

Předně je potřeba zdůraznit, že nezáleží na tom, zda čestně prohlašující věděl o tom, že skutečnost, kterou prohlašuje, není pravdivá (např. že žadatel o dotaci nedluží zdravotní pojišťovně a ono je tam nějaké zapomenuté penále). Úmysl je totiž vyžadován jen u „obyčejného“ uvedení nepravdivého údaje.

Nepravdivé česné prohlášení může být přímo sankcionováno jako takové. Podle ustanovení § 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích se fyzická či právnická osoba dopustí přestupku proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy tím, že „úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají nebo uvede nesprávný anebo neúplný údaj v čestném prohlášení u správního orgánu“.  Za tento přestupek lze uložit pokutu do 20 tis. Kč, eventuálně do 50 tis. Kč, bude-li to s úmyslem získat výhodu.

Nepravdivým čestným prohlášením se ale lze dopustit i některých trestných činů. Jde o to, že skutečnost, že někdo podá nepravdivé čestné prohlášení, je zpravidla posuzována jako uvedení jiného v omyl. To pak může být předpokladem pro spáchání např. trestného činu podvodu (§209 tr. zák.), poškození cizích práv (§181 tr. zák.), dotačního podvodu (§212 tr .zák) a mnohé další skutečnosti.

Proto apelujeme, aby si prohlašovatelé dali pozor co v čestném prohlášení svým podpisem potvrzují. Je potřeba se alespoň snažit si prohlašované skutečnosti ověřit (alespoň u zdravotních pojišťoven, ČSSZ a finančního úřadu) a příslušné doklady si uschovat, aby bylo možné prohlašované skutečnosti řádně doložit. Tímto postupem se lze vyhnout budoucím možným komplikacím.